záblesky

Záblesky okamžiků. Drobnosti. Vůně vzduchu, lom světla, pohyb rukou, šoupnutí nohou, až na podlaze zaskřípe zatoulaný kamínek z cesty, po které šla dívka se zmrzlinou. Zvuk brzdící tramvaje, slunce mezi mraky odrážející se na hladině řeky, která se líně valí městem. Lidé. Spěchající, odpočívající. Bloudící. Italka, která se vás ptá na cestu a neumí ani slovo anglicky. Dobíhání a přebíhání. Nepřečtené knihy a regály táhnoucí se do dáli.

Věty… Slova a nápady. Záblesky nápadů, naděje. Myšlenky skládající se do nových vět, z nových i starých slov, do nových frází, do nových myšlenek. Vzpomínky a sny o budoucnosti. Neuchopitelné vize, které proklouzávají mezi prsty, ale přesto se zachytávají o malé háčky, které je drží. Zůstávají, sice poškozené a neúplné, ale přece jen zůstávají. Zapouští kořínky, zabydlují se, nabírají sílu a pomalu, velmi pomalu raší.

Mám ráda ten pocit, když náhodné věci vybízejí k psaní. Když se pomalinku objevují střípky, z nichž by mohlo vzejít něco většího, i kdyby jen krátký, ale souvislý text. A poslední dobou je to stále častěji…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..