Prachy nebo rozum!

Aneb boje se stipendiem.
Dneska ráno jsem si radostně rozklikla internetové bankovnictví a s hrůzou zjistila, že peníze nepřišly. Vzhledem k tomu, že nad tím trávím už tři týdny a v neděli odjíždím, poněkud mě to rozhodilo. Ale postupně.

Jakmile jsem měla vyřešenou přihlášku, potvrzení o přijetí na hostitelské škole, všechno hotovo a vyřízeno, na fakultě mi vydali potvrzení o přidělení stipendia. Došla jsem si pro podepsané lejstro a že si mám počkat, až se mi ozvou z Evropské kanceláře, že pro mě mají smlouvu o finanční dohodě k podepsání. Ještě jsem se pro jistotu na fakultě ujistila, že akceptační dopis, který z ELTE mám, je dostatečný – i když tam není moje jméno, i když tam není vlastnoruční podpis někoho z university…
„Jo jo, tohle vám stačí, v nejhorším vám tam řeknou, ať si napíšete o podepsaný dopis, ale to bude v pohodě.“
Ach já naivka. Měla jsme si na ELTE napsat rovnou a ne čekat až do Evropské kanceláře, kde se mi samozřejmě vysmáli, že tohle nestačí. „Jaký máme důkaz, že je tohle vážně pro vás? Že vám to nepřišlo náhodou?“ Mohla jsme být jen ráda, že mě neposlali domu, ale mohla jsem dohodu podepsat, s tím, že peníze mi pošlou, až já jím pošlu akceptační dopis se svým jménem a podpisem někoho zodpovědného za mé přijetí.
Napsala jsem tedy na ELTE, co potřebuju a po pár mailech, zda je nutné opravdu něco tisknout, podepisovat a skenovat, mi přišel oskenovaný akceptační dopis, který jsme ihned přeposlala do Evropské kanceláře.
Všechno šlo jako po másle, mělo mi dojít, že někde bude nějaký háček. Jeho špička vykoukla v momentě, kdy mi z EK neodepsali na e-mail. Zvedla jsem telefon a ve čtvrtek ráno tam zavolala, abych zjistila, že pán, který to má na starosti, má dva dny dovolenou. Takže si mám zavolat v pondělí brzy ráno, abych ho na e-mail upozornila, on jej přijme, vydá pokyn a do úterního poledne budu mít peníze na účtu… V nejhoršim ve středu.
Ještě ve čtvrtek večer mi nakonec přišla odpověď, že e-mail v pořádku dorazil, takže jsem se přestala stresovat a brala to jako vyřešenou věc.
Proto jsem dneska tak radostně naběhla na e-banking a poněkud ve mě hrklo, že je účet prázdný. další telefon, tentokrát jsem se dovolala správnému člověku, který mi nejdřív posměšně připomněl, že akceptační dopisy se posílají na fakultu a ne jim… Zopakovala jsem mu tedy celou litánii o nevhodném akceptačním dopisu, použila své volací znaky „Budapešť“ a byl doma.
„No ale peníze vám ani nepošleme, paní účetní je na dovolené.“
No super.
„Ale hned v pondělí vám je pošleme, takže v úterý tam budou.“
„Jenže já už v neděli odjíždim.“
„Ou…“ Naštěstí nasadil dostatečně kajícný a omluvný tón, ale bohužel se situací nemohl nic udělat.
Poučení? I když řešíte od listopadu a i když vám všichni říkají, ať jste v klidu, i když se zeptáte desetkrát, takže už si připadáte jako blbci, že se pořád ptáte… Stejně se může něco pokazit. A občas jsou i informace na netu pravdivé, pravdivější než informace získané od živého člověka.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..