Lázně Dandár

Návštěva je vždycky dobrou záminkou dostat se do lázní. Koneckonců když už si někoho zvete právě sem, skoro automaticky se očekává, že půjdete vyzkoušet něco tak charakteristického. Tím spíš, když tu trávíte celý rok, byl by hřích nepoznat lázní rovnou několik.


Jelikož moje poslední návštěva nebyla z řad studentstva, hledala jsem takovou nabídku, která by ani dospělého nezruinovala. Nabídka Szechényiho a Gellertových lázní mě popravdě trochu děsí svou cenovou téměř nedostupností. Musím zjistit, zda nemají nějakou nabídku aspoň pro nás rozmazlené studenty a nebo si jedny z nich zkrátka nechám za odměnu na závěr jako hýčkající tečku. Lázně Lukács nám zase nevycházely do programu, protože počasí ještě pořád nebylo dost rozumné na to, abychom se cachtali venku. Alespoň jak se znám, zaručeně bych si z těch léčivých pramenů přebíháním přitáhla nějakou rýmičku. A Rudasovy si to zase pokazily tím, že v pátek byl den jen pro muže a v neděli draho. A co já bych tam asi tak v pátek pohledávala, co?
Vyhrály to malé, zašité lázně Dandár na pešťské straně města, nedaleko Dunaje a Národního divadla. Výprava k nim byla trochu komplikovaná. Tušila jsem, kde asi tak jsou, ale povedlo se mi doma nechat svůj příruční uličník, takže jsem šla tak trochu po čuchu. Naštěstí zdejší vodomilovníci tápat nechtějí, takže o ukazatale na lázně není nouze.

Tentokrát nás na pokladně uvítala paní, která anglicky rozhodně neuměla. O to víc mě překvapilo, když zaměstnankyně v šatnách na nás spustila málem plynule. Zdejší převlékání bylo o něco méně pohodlné, protože probíhalo v hromadných šatnách, což mě osobně není zrovna příjemné, tím spíš, když se náhodná návštěvnice usadí v plastové židličce, otevře si jogurt a vesele si svačí s převlékající reality show místo televize.

Opět jsme seběhli po schodech, kde jsme hezky pohromadě našli tři bazény o třech různých teplotách. Od nejteplejšího malého, přes největší příjemně teploučký, až po sibiřskou ledárnu na kraji. Ta se pro mě stala jakýmsi nevyřčeným soupeřem.

Po prvním máčení se v prostředním a krajním teplém bazénu pro mě bylo trochu náročné jít si na chvíli odpočinou od vody do chladnější místnosti, ale mělo to nejspíš svoje opodstatnění. Ve vodě by člověk měl být jen doporučenou dobu a pak si udělat pauzu. I když někteří návštěvníci na to zvysoka kašlou. Asi nejvíc nás pobavila paní, která si po celou dobu naší přítomnosti seděla v horké vodě a četla knihu. Starou knihu v šedém, plátěném obalu, kterou celou dobu držel svědomitě nad vodou. A kupodivu se na mě ani ošklivě nepodívala, když jsem nešikovně vlezla pod prudký proud a voda se rozletěla do všech světových stran, magicky přitahována právě papírem.

Daleko víc traumatizující, než paní s knihovou, však byla podivná trojice vodních „akvabel“. Netuším, o co těm lidem šlo, ale byli divní. Vypadali jak příslušníci jakési podivné sekty a to, co začalo jako jen podivně vypadající rehabilitace, kdy dvě ženy mezi sebou prazvláštně protahovaly mladého muže, končilo jako cosi, co připomínalo nefalšovaný grupáč. Zejména chvíle, kdy si ty dvě na muže pod vodou sedaly a kdy se na závěr drželi v náručí, byly přinejmenším odpudivé. celou dobu jsme to sledovali se směsicí údivu, zmatení a nepochybně i jistého znechucení.

A můj nevyhlášený soupeř? Poprvé jsem do ledové dvacetistupňové (já vím, nudných dvacet, ale když jste rozehřátí, je to challenge) vlezla jen abych nebyla srab. Podruhé mi nejspíš přeskočilo – po půlhodině v horké vodě, jsem se z ničeho nic vydala přímo do ledového bazénku a nahradila si tak ten příjemný saunovací pocit, kterého jsem se tentokrát nedočkala, protože do maličké sauny jsem se přes všechny ty lidi vůbec nedostala. To bylo snad jediné mínus.

 

Souhrnné info:
Adresa: Dandár u. 5-7.
Web: http://en.dandarfurdo.hu/
3 bazény o teplotách 20°, 30°, 35° (alespoň pokud si dobře pamatuju cedulky, na webu jsou kdoví proč jiné údaje)
Ceny: Základní celodenní – 1 450Ft, studentská – 1 000Ft, odpolední od pěti – 1 000Ft
Horký pramen obsahuje vápník, hořčík, hydrogenuhličitan a síru, a také sodík se značným obsahem fluoridových iontů.
Léčba generativních chorob kloubů, chronické artritidy, kýly a nervových problémů.

Stručná historie: Architektonický plán těchto veřejných lázní připravil Ferenc K: Csaszar. Byly otevřeny v roce 1930 a v roce 1936 byly upraveny. Díky tomu, že je válka téměř neponičila, mohly být znovuotevřeny hned v roce 1945. Původně se jednalo jen o léčebné, sanitární lázně. PO rekonstrukci v roce 1978 však byly znovuotevřeny jako termální lázně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.