Na výlet do BP

Vždycky mě potěší, když někdo přijde pro radu, že se chystá do Budapešti, co s tím. Myslím, že po roce života v maďarské metropoli v pozici cizince a turisty, který se snaží objevit co může, a v pozici průvodce, který několikrát prošel město křížem krážem s návštěvami, snad vím dost, abych se o základní poznatky mohla podělit. Tenhle článek proto píšu jako návod pro ty, kteří se do Budapešti chystají a hledají nějaké prvotní rady, tipy, informace. Snad účel splní.

Kdy jet?
Většina těch, kteří se mě přijdou zeptat, už mají termín stanovený nebo mají alespoň jasnou představu, ale pro ty z vás, kteří se ještě nerozhodli =)

Z čistě subjektivního hlediska nedoporučuji leden a únor, které se podle mě na cestování ve Střední Evropě nehodí vůbec. Studené a šedivé, zkazí dojem z cílové destinace. jarní Budapešť je krásně rozkvetlá a voňavá, plná levandule. Letní je horká a temperamentní. Obě letní Budapešti, které jsem zažily, byly takové. Na podzim je zase krásně barevná s většinou o něco vyšší teplotou než Česko.

V podstatě pořád se ve městě něco děje, konají se nejrůznější festivaly, oslavy a pořádají se trhy (vinný festival na podzim, pivní festival na jaře, pálinkový festival, festival čokolády, oslavy 15. března, 20. srpna a 23. října, vánoční trhy, velikonoční trhy…)

 

Jak se tam dostat?
Z hromadné dopravy doporučuju jednoznačně autobus, konkrétně Student Agency.

Dozkoumala jsem se k závěru, že jsou za danou cenu nejrychlejší, nejlevnější a nejpohodlnější možností. Letadlo vyškrtávám kvůli ceně (možná rychle, ale nejsem Rockeffeler), vlaky škrtám kvůli tomu, že jsou dražší než autobus a přitom jedou stejně dlouho, ne-li déle. SA jezdí z Prahy (resp. Brna) dvakrát denně, doveze vás přímo na místo ke stanici metra, kterou už se pohodlně dostanete do centra města.

Samozřejmě nejpohodlnější možností jet vlastním autem. Kromě krátkého úseku u slovensko-maďarských hranic jedete pořád po hezké, několikaproudé silnici. Nutnost dálničních známek rozpitvávat nebudu. Auto má tu výhodu, že můžete cestou udělat pár zastávek a podívat se i po jiných městech. Problém může nastat až přímo v Budapešti. A sice parkování. Pozor na to, že v centru zaparkujete přibližně stejně dobře jako v Praze – buď vůbec anebo na zakázané modré zóně. Řešením je buď ho(s)tel s možností parkování (většinou v podzemní garáži) anebo ubytování mimo centrum, kde je možnost zaparkovat, ale potom je dobré pohlídat si blízkost metra, na které můžete naskočit a odvézt se do centra.

 

Kde se ubytovat?
V centru je spousta hostelů a hotelů, kde se dá sehnat i cenově přijatelné ubytování. Pokud se vám povede sehnat ubytování přímo ve vnitřním městě, nemáte co dál řešit. I když se říká, že Budapešť je velká (a oprávněně), centrum je v podstatě malé a všude budete mít relativně blízko a v dochozí vzdálenosti. Hodně hostelů je na Király utca, kterou považuju za jednu ze stěžejních „bočních“ ulic. Předně doporučuju se zaměřit na obvody I., V., VI., VII. a VIII. Obvody II. a IX. jsou dobré tam, kde spadají do okruhu vnitřního centra, akorát že pak pokračují dál a devítka je místy vážně děsivé gheto. Ještě jedno varování se vztahuje na hostely nad ruinpuby – bary ve starých pavlačových domech, kde až dlouho do noci, nebo spíš do časného rána, duní hudba. Samozřejmě záleží na tom, co si od ubytování slibujete, ale určitě si vyberete.

 

Kolik si s sebou vzít a kolik co stojí?
Předně záleží na tom, kolik je vaše běžná útrata, samozřejmě. Podstatnou informací v tuhle chvíli je to, že v BP stojí všechno přibližně stejně jako v Česku. Některé věci tam jsou sice dražší, jiné jsou ale zase levnější. Pokud se chystáte navštívit i nějaká muzea, samozřejmě je třeba počítat i s tímhle výdajem (studenti mají většinou nějaké slevy, rozhodně doporučuju ISIC, nic jiného moc netolerují; na státní svátky bývají muzea volně přístupná). Restaurace se cenově pohybují taky na české úrovni, dá se najít ale i opravdu levné jídlo. Většinou se všude dá také platit kartou, pokud s sebou nechcete tahat hotovost. Já považovala za ideální si vždycky vybrat přímo z maďarského bankomatu forinty a neobtěžovala jsem se měněním tady nebo tam. Jen se nevyděste při pohledu na částky – forint vychází přibližně na desetinásobek české měny a vybírat z bankomatu 50 000 Ft není nic neobvyklého (= cca 5 000 Czk)

 

Co vidět?
V Budapešti je toho k vidění hodně. Koneckonců je to hlavní město s nesmírně bohatou historií. Záleží hodně na vašich preferencích a době, kterou hodláte ve městě strávit. Top 10 památek, které je třeba vidět jsem sepsala v samostatném článku. Najdete tam ty hlavní památky, které byste si neměli nechat ujít. Pokud jedete v zimě, neměli byste minout kluziště ve Vásorsligetu, pokud jedete v na jaře, rozhodně se projděte po Markétině ostrově. Ať jedete kdykoliv, nezavírejte se v hotelu dřív, než uvidíte noční nábřeží města. Projděte se městem, prostě se jen tak ztraťte v uličkách sedmého obvodu a objevujte puby a malé obchůdky. Přejděte některý z mostů, projděte se po Gellertově vrchu a najděte sousoší Budapešti, vydejte se na hrad přes jižní svah nebo po schodech zahradami. vyzkoušejte některé z mnoha lázní (honosné Széchenyiho nebo maličké Király). Podívejte se do tržnice, projděte si vnitřní město. Projeďte se tramvají podél Dunaje (tramvaj č. 2).

 

Kde se najíst? / Co ochutnat?
Je to podobné jako v Praze – v centru bývá draho. Ale i tam se dá najít levné a dobré restaurace. Tři, respektive čtyři jsem opět vypisovala v článku. Ohledně baru na Dob utca opakuju, že ten rozhodně musíte zkusit. Jídlo tam bylo to nejlepší, co jsem kdy jedla, naprosto fantastické, syté, za skvělou cenu. Všude po městě můžete narazit na trdla (kürtöskalács), která oproti těm našim jsou dvakrát tak velká (v centru drahé, ale místy se objeví stánek, kde je mají za poloviční cenu, třeba zimní stánek před Západním nádražím). Obloukem bych se vyhla langoši nahoře v tržnici – nepřijdou mi kdovíjak zázračně dobré (v porovnání například s tím, které jsem měla na Balatonu) a jsou neuvěřitelně předražené. Jinak je ale tržnice skvělým místem, kde sehnat výtečné maďarské klobásy a jiné dobroty, koření i víno. Ze zajímavostí připomínám štrúdlárnu na Octóber 6. utca (mezi basilikou svatého Štěpána a Parlamentem), kde si můžete koupit kousek na ochutnání. Populární je taky zmrzlina tvarovaná do podoby květiny, kterou si můžete koupit u baziliky.

Kdybych měla být konkrétní, co se jídel týče, rozhodně ochutnejte gulášovou polévku, hortobágyské palačinky (slané s masem) a Gundel palačinku (plněnou ořechy). V obchodě si kupte Túro Rudi (tvarohová tyčinka v čokoládě) a až půjdete kolem metra, stavte se v některém ze stánků Princess a kupte si čokoládové rolky. A nezapomeňte ochutnat pálinku.

 

Jak cestovat po městě
Jak už jsem psala někde výš, samotné hlavní centrum města je docela v pohodě prochoditelné. Na druhou stranu projít tam a zase zpátky Andrássyho třídu z centra k náměstí Hrdinů a zpátky, může být docela zdlouhavá a únavná zábava. Nemluvě o tom, že nechat si ujít žluté metro by byla vážně škoda. Metro obecně funguje jako elegantní spojnice napříč městem, samozřejmě. V centru je pak lepší volit tramvaje, díky kterým můžete i koukat kolem. Lístky na MHD (respektive BKK) jsou o něco málo dražší než v Praze, ale ne zas o tolik. Všechny jsou nepřestupní, na to pozor. V metru se dá pořídit tzv. „krátký“, který platí pouze na pět stanic. Jinak je na všechno jeden lístek za 320Ft (přibližně, snad se to mezitím moc nezměnilo). Při delší návštěvě města, například víkendové, se vyplatí koupit si třídenní lístek na osobu, popřípadě rodinný lístek pro dva dospělé a minimálně jedno dítě. Cestování na černo nedoporučuji z etických důvodů, ale je fakt, že pár stanic tramvají se většinou dá ujet, popřípadě autobusem. Do metra se ale bez lístku vůbec nedostanete.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..