Stěhování národů. A jeřabin.

Máloco je tak stresující, jako pracovat na blogu a tím sama sebe limitovat a bránit si v možnosti se vyzuřit aspoň ve článku, když už není vhodné vyhodit z okna celý počítač. A máloco je tak stresující jako přizpůsobit vzhled wordpressu k obrazu svému.

Slovo dalo slovo a já se rozhodla, že se potřebuji přesunout. Jeden pokus o podobnou akci už proběhl, někdy na jaře, když jsem se přesouvala na blogspot. Jenže – jednak se mi to slovo nelíbí, druhak se mi nelíbilo rozhraní administrace, no prostě to nebylo ono. Ani trochu. Aby toho nebylo málo, zjistila jsem navíc, že dnes lze mít webové stránky  koncovkou .blog, což řešilo můj letitý problém s tím, že jak „jerabina.cz“, tak „jerabinova.cz“ jsou zabrané. Po tomhle objevu jsem zjistila, že nemusím vymýšlet nic jiného a nového, ale můžu získat adresu, která se mi líbí a která se po všech těch letech hodí. Takže jsem tady.

Cíl tohoto skromného projektu je jednoduchý – nahradit cosi, co kdysi měly být webovky, nahradit staré blogy, nahromadit všechno, co veřejně chci, na jedno místo. Zkrátka vytvořit blog a zároveň snad portfolio, nějaký svůj vlastní internetový prostor, po kterém my pisálci nějak z principu toužíme. Tedy kromě toho, že sem v následujících dnech přetáhnu snad všechny důležité články a jiné čtecí záležitosti, která jsem za ta léta sepsala, hodlám sem přetáhnout i články z budapešťského blogu, u kterého mi co tři měsíce vyhrožují jeho likvidací.

Pro wordpress jsem se rozhodla z několika důvodů. Připadal mi celkem sympatický, líbí se mi to slovo, které v sobě nese historii mnoha jiných pisálků po celém světě, nabízené vzhledy vypadaly atraktivně, rozhodně to byla výrazně jednodušší alternativa než nedejbože stavět webovky od píky, tedy patlat se s kódováním a dalšími nesmysly (po posledních pár dnech jsem si ověřila, že mé css znalosti jsou už opět spíše na bodu mrazu). Realita je trochu tvrdší – celé to nastavování, aby to vypadalo a fungovalo, jak chci, je nadlidský výkon. Po týdnu pomalu ale jistě přicházím na nějaká drobná kouzla v podstatě fungování wordpressu, ale některé problémy drží jako skála a nemůžu s nimi hnout a ještě s nimi budu zarputile muset bojovat. Za všechny jmenuji touhu převést některé odkazy do češtiny (Continue reading, Leave Comment…) a především dostat se do situace, kdy na stránce Budapešť bude samostatné menu, které se nebude míchat s blogovým menu a naopak. Zatím se to tak příliš netváří a mě už z toho jde hlava kolem a propracovávám se do stavu zuřivého papiňáku, který syčí a prská a chce bouchnout. Asi nejvíc mě na celé věci štve právě to, že se tím podvědomě blokuji v psaní nových, aktuálních příspěvků, protože tady přeci ještě nejsou ty staré. A ty sem nechci dávat, dokud mi hrozí, že bych nedejbože vzhledovými a administračními zásahy mohla ohrozit jejich existenci a tím se donutila dělat něco dvakrát. Respektive už třikrát s ohledem na jarní první stěhování.

Leč nic nesmí být asi příliš jednoduché, protože bychom si to jinak nevychutnali a nevážili bychom si toho, čeho jsme dosáhli.

P.S. Zarovnání textu do bloku by bylo taky děsně príma. Ach jo.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.