Všechny barvy duhy

Co tak člověk během těch příprav nezjistí… Něco jsem nejspíš tušila už dřív, ale poslední dobou si začínám připadat hodně mimo běžné hranice lidského vnímání.

Už před rokem, když jsem si tak dumala, jak by to všechno mohlo vypadat, až TO udeří (a když jsem si naivně přemýšlela ještě o těch hezkých a zábavných věcech a realita mi byla utajena), jsem přišla se zajímavou barevnou kombinací.

Mám ráda barvy. Hodně. A hodně barev. Mezi nejděsivější otázky, které mi můžete položit, patří „Jaká je tvoje nejoblíbenější barva?“ Jak si mám jako vybrat jednu? To je vůbec možné? Někdo to dokáže? Nakonec se k nějaké odpovědi většinou dohrabu, ale pravidelně triumfuji tím, že vytáhnu něco jako „lososovou“ nebo „mechově zelenou“ nebo „akvamarínovou“. Prostě cokoliv jiného, než abych prostě řekla „modrou“. Takže se to logicky muselo projevit i při výběru barev Velkého dne (jakkoliv se tím odmítám nechat pohltit a jakkoliv odmítám všechno omotávat organzou, ale ty kytky se samy nevyberou a ještě bych mohla skončit s oranžovou).

Vybrala jsem s chrpově modrou a brusinkovou. A shánějte cokoliv v těchto barvách. Co hůř, běžte do obchodu a zeptejte se třeba i jen po hloupých stuhách. Jo, jsem blbá, já to vím, mohla jsem si prostě vybrat modrou. Nebo růžovou, nebo populární lila – tu každý zná, na rozdíl od nějaké brusinkové. Tou asi myslím fuchsiovou, že? Ne. Brusinkovou myslím brusinkovou. Ještě jsem ochotná v závěru příprav, než se všechno rozhodne, ji změnit za malinovou, asi se rozhodnu podle stuh, které seženu, ale ani jedna z těch barev není fuchsiová. Nebo růžová. A není to ani vínová. Ani bordó.

A stejně tam spousta barev chybí…

Nedávno mi moje teorie o vlastním posunutém vnímání barev byla lehce potvrzena i ve škole, když jsem se snažila vysvětlit, že Féničané byli pojmenováni podle barvy látek, které v celém starověku jako jediní exkluzivně vyráběli a vyváželi – nachové. No to vám byl boj vysvětlit, jak nachová barva vůbec vypadá. Přišlo mi, že dnešní děti zřejmě končí u primárních barev, možná se odváží k nějaké růžové a fialové, ale nachová je nepředstavitelná.

Když jsem nad svou barevnou škálou dobou přemýšlela, trochu mě potěšilo několik článků, které mi vysvětlovaly, že ženy skutečně vnímají barvy jinak než muži – máme zkrátka o chormozom X víc a díky tomu i víc čidel v oku či co, takže jsme schopné rozlišovat více odstínů. Je za tím i bohapustý boj o přežití, kdy chlap se potřeboval soustředit na celek lovené zvěře, zatímco žena musela rozlišit jednotlivé bobule a broučky, aby se neotrávila.

Cestou mezi chytrými články jsem si udělala i test vnímání barev (zde:
https://www.xrite.com/hue-test, cílem je srovnat čtverečky tak, aby barvy plynule přecházely). Čím nižší výsledek, tím lepší vnímání barev. Moje skóre bylo 0. Gratuluji si. Takže je pak docela těžké jít do galantérky a hledat, když mojí barvu tam najít nemůžu. A ta otrava v oku prodavaček, proč se prostě nesmířím s růžovou a nenechám je žít… Je pravda, že poslední dobou jsem se skoro dopracovala do stavu, že moje vysněná brusinková snad ani neexistuje, že to byl nějaký můj fantom, ale dnes jsem ji opět viděla – paní v autobuse měla brusinkově červenou bundu. Asi na svojí vínovou byla hrdá, ale já vím svoje. Byla to brusinková.

Snad jedinou útěchou mi je, že chrpově modrá (ale pozor, chrpy samotné mají taky několik variant odstínů od temně modré po… inu nachovou) je poslední dobou docela populární. I když asi pod označením blankytná, ale ta vypadá jinak, ta je čistší. Chrpová modrá má v sobě kapku fialové. Velmi decentní, ale dostatečnou, aby mi kamarádka označila horko těžko ulovené stuhy za „lila“ a co prý řeším.

Inu co, svět je krásně barevný, nikdo mi sice nerozumí, ale já se kochám všemi těmi odstíny nebe a moře, užívám si právě rašící flóru a dál zatvrzele vybírám barevné stuhy. Mimochodem ani se zlatou to není úplně jednoduché.

A jedna hezká, chrpově modrá chrpa na závěr.

P. S. Cítíte-li nyní, že článek je tak trochu o vás, doporučuji hru Blendoku. Rovnání těch barevných čtverečků je tak uklidňující a esteticky uspokojující… ♥

2 komentářů u “Všechny barvy duhy

  1. Čerf říká:

    Nechci tě zklamat, ale nulu v testu jsem vyválčil i já, který si – pokud jde o barvy – moc nevěří a v přiloženém obrázku jsem opravdu na „mužské straně“ duhy :-). Pamatuju si, jak se mi kdysi dostal do ruky prvorepublikový filatelistický katalog, kde byly desítky různých názvů pro barvy, které jsem neznal a u kterých jsem nebyl schopný určit rozdíl. Držím palce, ať najdeš přesně ty barvy, které jsou pro tebe optimální.

    • barbora říká:

      Jé a to bych chtěla vidět, ten katalog a ten soupis barev 😀 To mě fakt hrozně baví 😀 Jinak gratuluji k nule, asi to s tím vnímáním úplně špatné nebude 😀

Napsat komentář: Čerf Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..