• Z cest...

    Sedmihradský roadtrip

    Let’s make it official. Tenhle blog v září (plus mínus) zanikne. Definitivně jsem se přestěhovala na barborazvěže.cz, takže nejnovější článek o rumunském roadtripu najdete zde. Můj jeden věrný čtenáři 🙂 Další články budou přibývat pouze tam. Mé lyrické, kreativní já se schová někam hluboko do vod internetu.

  • Semirecenze

    Poslední duel

    Karanténa je dlouhá, dochází i na filmy, které bychom možná přešli bez povšimnutí. I když, kdo ví… Režie pod taktovkou Ridleyho Scotta dokázala upoutat Muže natolik, že dál nezjišťoval a film pustil. Možná kdyby zjišťoval, nadšení by zase opadlo. Moje nadšení v prvních několika minutách filmů bylo hodně studené, i když „historické drama“ slibovalo, že by mě to mohlo oslovit. Chvilku to trvalo, ale nakonec mě film absolutně pohltil a konec jsem fakt hodně prožívala…

  • Semirecenze

    Třetí dávka magie

    Znáte ten pocit, když se na něco hrozně dlouho těšíte a pak je to za vámi a vy si říkáte: „…meh“? Upřímně doufám, že ne, ale bohužel už jste to asi taky někdy zažili. Očekávání nebylo naplněno. Přesně s tímhle pocitem jsem se rozloučila s Čarodějnicemi. Tedy s Časem čarodějnic, na jehož třetí řadu jsem čekala rok, od svého loňského objevu a naprostého propadnutí fandomu.

  • Semirecenze

    Matrix Resurrection

    Jak lípe trávit covidí karanténu než čučením na filmy, že jo? Takže už jsem zvládla druhou řadu Emily in Paris, chystám se na poslední řadu Čarodějnic a v pátek večer jsme si hodili nový Matrix. A někteří ho i dokoukali. Už je to nějakou dobu, co nesleduji novinky ze světa filmu a dozvídám se je spíše náhodně. Takže trailer na nový Matrix byl hodně velkým překvapením, když jsme po dvou letech zamířili do kina. Samotní Eternals (aka „jdete na Robba Starka a dostanete Jona Sněha, oukej“) mě úplně neoslovili, ale načerpala jsem spoustu námětů na dlouhé zimní večery. Myslím, že se můžu označit za matrixového fanouška. Kdysi jsem na něm…

  • Městem křížem krážem

    Pešťský podzim

    Ani nevím, zda to bylo v době prvního nebo druhého lockdownu, ale asi je to jedno. Nejpozději na jaře jsem se zařekla, že jen co to půjde, vydám se zpátky do Pešti. Naposledy jsem tam byla snad před pěti lety, s duší ještě stále rozjitřenou a s velkými očekáváními. Vrátila jsem se trochu rozmrzelá, výlet se tehdy úplně nevydařil, zejména Muž byl poněkud otráven, bydlení bylo hrozné, uznávám. Tentokrát jsme na to šli jinak, už jsme velké děti, užijeme si to. Dvě noci jsme spali na lodi s božským výhledem na Parlament – nejen ráno při snídani, ale i večer z pokoje. Totální snobárna, ale boží. Další dvě noci jsme…

  • Papírové ♥

    Madrid z papíru

    Než se dostanu k pořádnému shrnutí týdenního výletu do Madridu, potřebuji se vypsat primárně z toho, jaké papírové a jiné poklady jsem tam objevila. Pro sebe i pro případné další vášnivé papíromilce, kteří by snad – tak jako já před odjezdem – hledali nějaké tipy, kam stojí za to zavítat. Před odjezdem jsem se snažila udělat si trochu průzkum terénu a najít si nějaké body, které bych neměla minout. Nebylo to úplně jednoduché. Když jsem do google maps zadala heslo „papelería“, vyskákalo na mě naprosto všechno od tabáků a copy center po výtvarné potřeby. Já ideálně toužila po nějaké madridské obdobě českého Papelote či Mankai Paper. Proto mě neoslovily ani…

  • España

    Viva la bodega aneb 5 + 1 zajímavostí

    V rámci udržení psychického zdraví (zejména mého) jsem vyjádřila touhu rozrušit dvoutýdenní válečku na pláži nějakým výletem. Po pondělním Cádizu jsme tedy minulé úterý vyrazili na prohlídku vinných „sklepů“. Málem jsme to tedy kvůli zdejším kolonám do Jerezu nestihli, ale co je pár minut zpoždění ve španělském světě, že jo? Navštívili jsme jedny ze zdejších nejznámějších bodegas – Gonzáles-Byazz, respektive jejich pobočku Tío Pepe (přehled poboček a možnost zabookovat si prohlídku najdete zde), které se nacházejí v srdci Jerezu de la Frontera. Kromě vína se zde vyrábí i slavný vinagre de Jerez, tedy jerezský vinný ocet, který je velmi silný, s výraznou chutí, ale do zeleninových salátů je naprosto boží. A v salmoreju…

  • Pure blog

    Jak jsem darovala

    Konečně jsem se k tomu dokopala. Do karet mi určitě hraje fakt, že mám dovolenou, takže můžu zkoušet nové věci a pouštět se odvážně do neznámých vod. Popostrčilo mě určitě množství zpráv o nedostatku životodárné tekutiny – covid, lidi se bojí, tradiční dárci jsou nemocní a nemohou darovat, na stránkách nemocnice je baňka s mojí krevní skupinou smutně prázdná… Zkrátka kdy jindy do toho praštit než v takovouto chvíli? Navíc když se jedná o myšlenku, se kterou si hraju už do dob, kdy jsem se registrovala na dárcovství kostní dřeně (zážitek z registrace najdete ve starším článku). Včera jsem tedy znovu sedla k počítači a začala zkoumat podmínky, které je…

  • Semirecenze

    WandaVision

    Marvel, nebo DC? Existují i jednoduché otázky, na které znám kdykoliv odpověď. Dycky Marvel! Už od dob X-Menů jsem naprosto věrný fanoušek. Ne slepý a vděčný za každou blbost, ale Marvel si zkrátka dokážu užít s minimem vložených sil. A tady nastalo docela milé překvapení. Tahle osmidílná série nezačíná vůbec jednoduše, když čekáte marvelovku a spustí se sitcom z 50. let. Je to možná dobré vědět, ale já to netušila, protože to opět byla jedna z Mužových akcí „něco jsem stáhl, mohlo by se ti to líbit, je to Marvel“. Ok, proč ne, ale ten první díl nás rozhodil oba. První díl totiž předstírá velmi věrně, že se snad jedná…

  • Semirecenze

    Čas čarodějnic, knižně i seriálově

    Před nějakou dobou přišel Muž s tím, že mi našel seriál, který by se mi mohl líbit. I když občas žasnu nad tím, jak dobře mě má prokouknutou, stejně jsem trochu pochybovala. Ale dobře, chtěla jsem začít sportovat, proč si k tomu nepustit seriál. Na první díl jsem koukala neskutečně skepticky a jen jsem si klepala na čelo, co si to o mně můj chlap vlastně myslí. Twilight na druhou, možná, dobře, s čarodějnicí, na ty já slyším, ale prostě zase upířina… Chvílemi jsem se u toho trochu kroutila a zejména vyobrazení jedné z postav mi přišlo tak nešťastně a zoufale nepovedené – už jen z úhlu kamery bylo jasné, že to má být negativní…