V roce 2012 jsem se sebrala a na rok odjela studovat do maďarského hlavního města. Dodnes to považuji za jedno z nejlepších rozhodnutí mého života. Během toho roku jsem psala články na blog budapest.blog.cz. Ten sice dodnes existuje, ale pravidelně mi chodí výhružné e-maily, že jsem se do něj dlouho nepřihlásila a bude brzy zrušen. Což je docela smutné, protože je až překvapivě populární a překvapivé množství lidí se na mě dodnes obrací právě jeho prostřednictvím. V hrůze, že by celý rok života zmizel v nenávratnu, jsem tento blog zakládala i proto, abych sem přenesla všechny články, které jsem tehdy stvořila a které ilustrují celý rok mého života. Ne perfektně, ne 100%, ale přesto si myslím, že relativně věrně. Včetně zážitků, poznatků, objevů a osobních prožitků.
Jak se orientovat v rubrikách:
Budapešťské perličky – různé malé drobnosti, lyrická zamyšlení, fotografie, maličkosti, kterých si při běžné rychlé návštěvě člověk mnohdy nevšimne nebo nemá šanci je zažít. Osobní i obecné postřehy.
Městem křížem krážem – velkolepě pojmenovaný průvodce. Jednak zde najdete články z dočasných výstav, které jsem navštívila, ale kromě toho tu jsou i „běžné“ turistické rady, tipy, nápady, co byste mohli navštívit, kam se podívat, pokud se sem vypravíte. Mezi nejnovějšími články jsou různé souhrny a obecnější rady.
Zemí uherskou – průvodce Maďarskem a těmi pár městy a místy, která jsem navštívila. Bohužel méně, než bych ráda (chybí mi Debrecén, Hortobágy, Visegrád…)
Před odjezdem – Erasmus sekce, jejíž název říká vše. Erasmácké postřehyo stipendiu, výběru školy etc.
Letní jazykový kurz – jediný, ale velmi obsáhlý, článek věnovaný letní jazykové škole v Debrecénu.
Škola – pár postřehů ke studiu na ELTE a studiu maďarštiny.
Deník – největší sranda a největší sbírka osobních zážitků. Plno článků o nemožných spolubydlících, ale i optimističtější kousky, ryze k mému prožívání uherského roku.
Post scriptum – nejbolestivější část, ve které jsem se snažila vykreslit bolest po návratu. Naštěstí jsem se ovládala a nenapsala toho tolik.