Dva měsíce od svatby mám pocit, že by bylo vhodné už konečně něco k celé události napsat. Zatím jsem se k tomu nedostala z různých důvodů – málo času, pořád se něco dělo, příliš mnoho myšlenek, nejasnost, jak to celé pojmout. Tím si koneckonců nejsem jistá do teď. Původně jsem myslela, že napíšu dva různé články, jeden ten hezký, obecný, a druhý ten tvrdě realistický s nevyžádanými radami do života. Nakonec to ale zkusím všechno propojit. Včetně těch rad o tom, co bych dneska, kdyby se to celé mělo konat znovu, udělala jinak.
-
-
Litoměřické vinobraní
Další z našich malých drobných výletů. Kdysi, když jsme spolu s Mužem začínali randit, vzala jsem ho na výlet do Mělníka, na vánoční trhy. V sobotu tam bylo super mrtvo, na vyhlídce šíleně foukalo, ale já si odškrtla Mělník, že jsem ho konečně viděla. Přesto, že mi to nepřišlo jako kdovíjak úspěšný výlet, dojem zanechal a Muž začínal poposedávat, že by zase takhle někam vyjel. Je toho v dojezdové vzdálenosti od Prahy ještě dost, co jsme neobjevili, ale nějak vždycky na všechno zapomenu, když bych potřebovala nápad.
-
Panika z potomků
Vyslovit nahlas větu „nemám ráda děti“ je přibližně stejně kacířské a vyvolává to podobný údiv jako když řeknu, že nepiju kafe. A to jsi učitelka?! Otázka platná na oba mé zápory, popravdě. To kafe nevysvětlím, ale k tomu prvnímu mám jedinou poznámku – proto učím na střední.
-
Všechny barvy duhy
Co tak člověk během těch příprav nezjistí… Něco jsem nejspíš tušila už dřív, ale poslední dobou si začínám připadat hodně mimo běžné hranice lidského vnímání. Už před rokem, když jsem si tak dumala, jak by to všechno mohlo vypadat, až TO udeří (a když jsem si naivně přemýšlela ještě o těch hezkých a zábavných věcech a realita mi byla utajena), jsem přišla se zajímavou barevnou kombinací.
-
Svatební orgie
Protože se z toho všeho asi potřebuji vypsat. Já tušila, že to celé nebude tak jednoduché, jak se některým zdálo. Tušila jsem, že to bude značně náročnější, dokonce jsem brala docela vážně varování, že takové věci by se měly chystat aspoň rok dopředu. Jsem si vědoma toho, že mě nikdo nenutil pořádat celou akci letos, že jsme to klidně mohli nechat na 2020. Ale když už máte rok pnutí, nechce se vám to odkládat. Bohužel. Za poslední dva měsíce, kdy se topím v přípravách a zjišťování, vykrystalizovalo pár zajímavostí a pár zajímavých momentů.
-
Bílá panika
Stáli jsme na střeše domu, kolem nás velkolepě vybuchoval nový rok v zářivých barvách, když se ke mně Muž otočil s tím, že mi ještě něco chtěl… Nevím, jestli mi to došlo už v ten moment nebo až o vteřinu později, kdy z kapsy vytáhl výmluvnou krabičku a položil dotaz, ale každopádně mě to zaskočilo. Kousek od nás stále s přítelem jeho sestra – naštěstí dost velký kousek na to, aby v tom rámusu petard a rachejtlí neměla nejmenší ponětí, co se vedle ní děje. Kvůli její přítomnosti jsem nečekala, že by na to mohlo ten večer dojít. Nakonec jsme si ale přeci jen užili romantickou a velmi soukromou chvilku,…