Jak jsem se registrovala

Už poměrně dlouhou dobu, bude to nejspíš i několik let, si hraji s myšlenkou darování krve. Patří to na mém žebříčku hodnot k věci, kterou můžu udělat, moc to nebolí, nic mě to v podstatě nestojí a přitom to může hodně pomoci. Nějaký čas jsme si i říkaly s kolegyněmi v práci, že bychom udělaly nějakou hromadnou akci a nějak to zpropagovaly ve škole a motivovaly již plnoleté studenty, aby se k nám přidali.

Pak to ale vždy utichlo. Vždy se našel důvod, proč k tomu nedošlo. V neposlední řadě to byla nepochybně i obava, jestli mám na něco takového vůbec odvahu. Přeci jen patřím do kategorie lidí, kteří se jehlám raději vyhýbají a toto je pravý opak oné činnosti. Nicméně v mé hlavě byla tato myšlenka usídlena už dlouho a asi jsem čekala jen na správný moment, kdy do toho skutečně praštit.

Continue reading