• España

    Útěky před vedrem

    Připadám si už jako zaseknutá ohraná deska, ale – tady je tak nechutný vedro! Neustále. Celé dny. Celé noci. Od neděle do neděle, od nevidím do nevidím – a že už přes ten pot vážně skoro nevidím. Zatracená Sevilla. Přetopená. Nudná, protože v tom horku se nedá absolutně nic dělat. Jen hnípat doma a modlit se, že kolem čtvrté ráno spadne teplota na takovou hodnotu, že vám pokoj trochu profoukne a dokonce sáhnete po kusu prostěradla, abyste se decentně přikryli.

  • España

    Čas muzeí

    Abych byla upřímná, úplně zapálený muzejní červ nejsem. Vlastně je ani moc nemusím a když někam jedu na chvíli, na pár dní, muzeím se vyhýbám, protože dané místo určitě lze poznat lépe na ulici, než ztrácet čas mezi zaprášenými exponáty. Když mám ale dostatek času, začnu se rozhlížet po možnosti poznat víc a pak přijde čas různých institucí. A jelikož mám v hlavě stále budapešťská muzea, rozhodla jsem se využít další volný den právě k návštěvě místních muzeí. ve finále to byl poměrně silný zážitek, o který se musím podělit.

  • España

    Jiný kraj, jiný mrav…

    Po více jak měsíci ve Španělsku už jsem zvládla zaregistrovat pár věcí, které tady vypadají jinak než ve střední Evropě (říkám ve střední Evropě, protože mi přijde, že třeba mezi Českem a Maďarskem jsem žádné podobné rozdíly nezaznamenala.). Taky upozorňuji, že mé postřehy nemusí být zcela globální pro celé Španělsko, vypozorovala jsem je tady na jihu (Sevilla, Cordóba…). Možná je to na severu jiné. A možná taky ne.

  • España

    Líná neděle

    Celý den je zvláštně líný. Je horko, ale nebe pokrývá neprostupná šeď. Vítr nefouká, prádlo na střechách se ani nehne, všechno je klidné a tiché. Kromě zvonů z kostelů, samozřejmě. Ještě stále jsem úplně nepochopila, podle jakého pravidla odbíjejí. Jasně, poledne a každá celá hodina, ale někdy se rozezní v 11:26. nebo ve 3:40. Nejsem si úplně jistá, jestli je někdo prostě jen příliš nadšený, nebo spíš líný. Při svém pozorování tichého světa jsem konečně zjistila, odkud přichází ten ptačí zpěv, který je tak často slyšet. Našla jsem ptačí klec na jednom z protějších balkonů. Na dalším sedí starý muž, na kolenou má rozložené noviny, ale poslouchá rádio z vedlejšího…

  • España

    Zprávy ze Španěl: Po prvním týdnu

    Mám za sebou týden ve horké Seville. Slovo „horká“ bych ráda vypíchla, protože hned ten první týden mi ukázal, co mě tady čeká v létě. Od prvního okamžiku, kdy jsem na letišti opustila klimatizovaný prostor, pochopila jsem, že letní oblečení se vážně bude hodit. Ale zkusím to vzít popořadě a nějak shrnout první dojmy z pobytu tady.

  • España

    Slavně v Seville

    Slavnostně hlásím, že jsem dorazila do Sevilly. Trochu mě s novým blogem omezují autorské bloky (haha, jazykové hrátky level unavený cestující) a nejsem si úplně jistá, jak moc si tu dovolit popisovat svou včerejší nervozitu, když se letadlo dotklo ranveje sevillského letiště, ale někde to vypsat potřebuji. Potřebuji si zaznamenat ten zmatek a hrůzu, která mě v tu chvíli polila. Do té doby jsem byla naprosto v pohodě, loučení doma proběhlo v klidu, sedm hodin v Braceloně jsem docela přežila (viz Barcelonské intermezzo), oba lety v klidu… Ale pak jsme dosedli a já se úplně rozklepala.

  • España

    Barcelonské intermezzo

    (Psáno pro zabití času 30. března, léta páně 2015) Strávit sedm hodin na letišti v Barceloně mi původně přišlo jako snesitelné utrpení, které sice nepředstavuje žádné extra povyražení, ale dá se přežít. Kdybych bývala tušila, že letištní internet funguje pouze třicet minut a pak za něj chtějí pomalu zlaté tele, a ani zlaté vrchy McDonalds či jiné podniky nenabízejí volně hotspot, možná bych své představy zrealističtila.

  • España

    Strach skočit

    Všechno je dohodnuté a vymyšlené. Můj geniální plán sice nevychází úplně tak, jak jsem si představovala a je tu jeden problém, který mě žere (a který přítel jako problém nevidí, takže očekávám naší první významnější hádku do měsíce od mého příjezdu do Sevilly), ale všechno vypadá skvěle, akce je rozjetá. Ještě by jí šlo zastavit, ale už bych se setkávala s nechápavými pohledy, proč proboha.